Uznání dluhu je v praxi velice často využívaným právním institutem, na jehož základě dlužník prohlašuje, že vůči věřiteli uznává svůj dluh co do důvodu i výše, čímž zpravidla výslovně fakticky potvrzuje existenci svého dluhu vzniklého z určitého právního důvodu (např. ze zápůjčky, z úvěru, z kupní smlouvy, ze smlouvy o dílo či ze směnky) a zavazuje se jej věřiteli uhradit.